Zatímco v reálném životě má většina dospělých pouze dva blízké přátele, kterým o sobě říkají skoro vše, ve světě Facebooku mají lidé v průměru 120 přátel, kterým po pravdě neříkají skoro nic, nebo jim rovnou sajou krev, když se chlubí hláškami jako „Zrovna jsem měl perfektní sex!“, nebo „Zrovna se chystám na perfektní sex!“, případně „Zrovna máááám perfeknííí seeex!!!“.
A asi díky tomu, že přes Facebook se každý s každým zná přesně přes 4,7 lidí (fakt nevím, jak to má ten člověk, ze kterého zbylo jen 0,7 člověka), mi začala usilovně psát jedna indická lesba, která mi nejprve sdělila, že si mě našla přes přítele přítele přítele, načež mi oznámila, že se do mě zamilovala, a že touží po tom, abych jí alespoň přes Facebook potěšila pořádným „Facesittingem“, neboli tím, že si ji sednu v kalhotkách na hlavu (pro neanglofonní čtenáře: Face = obličej, sitting = sezení).
Perverzní Indku jsem pro jistotu rychle zablokovala, nad taktikou „Facesittingu“ jsem se však musela zamyslet, abych pak došla k závěru, že kdyby všechny ženy a dívky realizovaly na svých mužích „facesittingový“ sex, ubyly by na Facebooku aspoň ty statusy, ve kterých se muži svěřují, že zrovna mají sex, poněvadž s mužskou neschopností dělat více věcí najednou, by s kalhotkami na hlavě těžko zvládali sledovat monitor, trefovat písmenka na klávesnici a ještě k tomu z pod zadku své přítelkyně pravidelně dýchat.
Trošinku blbé by to však měli Francouzi. Vzhledem k tomu, že Francouzky přestávají nosit tanga a vracejí se ke klasickému tvaru kalhotek, měli by nebozí francouzští chlapíci po „facesittingovém“ sexu kromě přidušeného dechu i obličej poškrábaný od krajek. A zachránit by je potom mohla jedině francouzská vláda, která by stejně jako slazené nápoje zdanila i tyto klasické gaťky, třeba s odůvodněním, že se na ně spotřebuje mnohem více látky.
