Kdo je geek, když ne já?

Když jsem se tady minulý týden prohlásila za geeka v ženském provedení, začaly mi chodit emaily a facebookové zprávy s informacemi, jako že jsem spadla z jahody, poněvadž geek rozhodně nejsem, a že je vidět, že jsem ženská, protože můj článek není o geecích ale o hovně.

Také mi bylo vysvětleno, že ptát se, zda může být geekem žena, je stejné, jako kdybych se ptala, zda může být žena nadprůměrně inteligentní. Laskavý čtenář mi pak místo nadávek poslal odkaz na test, podle kterého můžu zjistit, zda jsem geek nebo ne (pro zájemce je test na geeka zde: http://www.innergeek.us/geek-test.html), přičemž ale dodal, že tímto testem vlastně nikdo ani moc projít nechce (podle tohoto testu totiž pravý geek umí například naprogramovat kalkulačku, nosí tričko zastrčené do trenek, baví ho pitvání žáby, sbírá komiksy, do kina chodí převlečený za některého z hlavních hrdinů filmu, miluje Star Trek, vlastní Rubikovu kostku a mikroskop, vytvořil webové stránky ještě před rokem 1996, funí, když se směje, a přál by si mít více kamarádů).

Z reakcí pravých i falešných geeků mi nakonec vyplynulo, že za geeka se dnes považuje člověk, který:

1. je specialista v oblasti počítačů, internetu a techniky

NEBO

2. nadměrně používá počítače, internet a techniku

NEBO

3. ovládá programování, miluje komiksy a sci-fi, studuje IT nebo fyziku

NEBO

4. se nebojí ukousnout hlavu živému kuřeti.

Suma sumárum za geeka se dnes považuje kdekdo. Být geek je totiž „cool“ a „in“. Co se mě týče, tak výše zmiňovaným testem na geeka jsem opravdu neprošla, protože jsem nikdy nevymyslela umělý jazyk ani počítačovou hru, nejsem členem Mensy ani šachového klubu, nevěřím v nosorožce ani upíry a do kina zásadně nikdy nechodím sama. Ach jo, je těžké být geekem, když jsem jen středně chytrá žena.

Alex Doležalová Hrouzková