Pavel Beneš: Newifiknutej

Tak jsem se plánovaně ocitl na místě, kde široko daleko není jediný wi-fi spot, a to ani free, ani nefree, natož hot a čehý. Onlajnově a networkově nedotčený kus Evropské unie v zemi z těch nejcivilizovanějších. A neřeknu kde, abyste se mi sem hned nenahrnuli.

Ale můžete hádat: Země je na východě omývána mořem… nu, není to nic výjimečného, jen je otázkou, zda při současném stavu moří je jimi pevnina skutečně omývána… jestli by nebylo trefnější napsat, že je mořem máčena. Protože jsem v téhle zemi zažil několik vydatných dešťů, po nichž není suché vůbec nic, troufám si tvrdit, že i ten kousek proklamované suché hranice je často mokrý až houba.

Aglomerace hlavního města leží zčásti v sousední zemi, a ani moře jí v tom nezabrání. Wifipedia uvádí, že tu žije jen 6 z 10 obyvatel, ale to je pitomost, protože celá země jich má ve skutečnosti 907847krát víc než jen šest. A víc už napovědět nemůžu než tím, že nejvyšší kopec měří 171 metrů.

O to vše ale nejde. Chtěl jsem se především pochválit, jak tu víc jak týden dokážu fungovat bez kdykéhokoli připíchnutí na virtuální nástěnky, a že to není nic tak úžasného, zač bych se chválit měl. Nakonec - žil jsem takhle ještě nedávných pětačtyřicet let a vypadám normálně. Všem naonlajnovaným gýkům to doporučuji všemi osmi!… prostředníčky totiž píšu tuhle alegorii své offlenosti, pod nebem, jímž nesviští všechna ta neviditelná komunikace.

Někdy stačí tak málo...

Pavel Beneš