„Na světě je 7 miliard lidí a já miluju jen sebe!“, dočetla jsem se na zdi jednoho ze svých facebookových přátel krátce poté, co OSN vydalo prohlášení, že se kdesi v Kaliningradě narodil sedmimiliardtý pozemšťan Pjotr Nikolajev. Hláška přítele mě rozesmála, a tak jsem pod ní klikla, že „To se mi líbí“. Pár týdnů na to, mi po ránu Facebook zvednul náladu vtipem o hádajících se gigantech, který se mi taky líbil, a o který se tady prostě musím podělit:
Wikipedia: „Já vím všechno!“
Google: „Já najdu všechno!“
Facebook: „Já znám všechny!“
Internet: „Beze mě jste v prdeli!“
ČEZ: „Tak se uklidníme jo?“
Jo, s vtipnými statusy se na Facebooku roztrhl pytel, vtipným statusům je věnována nejedna facebooková
stránka (například tato: http://cs-cz.facebook.com/Vtipne.Statusy), vtipnými statusy z Facebooku je popsaný
nejeden zábavný blog. Naproti tomu, pro smutné a negativní statusy jako by na Facebooku nebylo žádné místo, smutné statusy se nikomu nelíbí, smutné statusy se mnohým uživatelům dokonce protiví, jako například zakladateli stránky s názvem „Nemám rád smutné statusy!!!!!!!!!“.
Jo, sociální sítě jsou tady pro sdílení nových zajímavých informací, pro navazování kontaktů a přátelství, pro pobavení a pro radost. Na depresivní statusy není nikdo zvědavý, protože v běžném životě má každý svých vlastních starostí dost. A ze stejného důvodu se zřejmě nikdy nedočkáme ani zapruzelého tlačítka „To se mi nelíbí“. Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg si jistě spočítal, že kdybychom na své zdi každé ráno viděli, že se naše statusy kdekomu nelíbí, jistě bychom z toho byli smutní, Facebook by nám kazil náladu a už bychom na něj nechodili tak často. Na Facebooku prostě není pro celou pravdu místo, i když jedna z mých facebookových přítelkyň na své zdi nedávno bystře poznamenala: „na facebooku píšu jen pravdu opravdu“.
